Salón Eden: work in progress

Chvěje se prostor, chvěje se obraz, chvěje se zvuk, chvějí se těla, chvějí se stěny, chvějí se tvoje neurony.

Multimediální intervence <spaces trembling> využívají dichotomie slova space jakožto prostoru, který má předepsanou hranici, a space jakožto vesmír, co hranice uchopitelné nemá. Prostor formuje lidi, kteří jej obývají. Pohyb je ale rovněž zpětný. Dochází ke křížení dvou médií – k tomu, že jedno médium je obsahem jiného, k remediaci.

Brněnská Káznice je prostorem, který byl v minulosti v různých dobách využíván jako budova ke stanovení hranic osobních prostorů, které předepisují určitou strnulost. Skrze pohyb těla a obraz lze ohledávat hranice místa i strnulosti ve chvění. Site-specific performance Martina Říčana Františka Ponzera, která vznikla v rámci projektu Salon Eden.