Chvěje se prostor, chvěje se obraz, chvěje se zvuk, chvějí se těla, chvějí se stěny. A možná i ty. Chvění jako stav, kdy věci nejsou pevné. Kdy se uvolňuje to, co bylo sevřeno. Pohyb, který není možný, ale nutný. Výjev, který nelze vypnout. Zvuk, který vibruje i potichu. A taky odvěká provázanost pohybu kultur, jedince a obrazu. Jak čelit tíze, která tu byla, je, nebo teprve bude?
spaces trembling je performativní site-specific intervence tvůrčího tridemu Martina Říčana, Františka Ponzera a Jana Drábka.