Za chvíli jsem doma

Výstava o místech, které každodenně potkáváme. Všedních, ale zároveň skrývající něco intimního, co je součástí jen našeho příběhu a co zůstává pro náhodného kolemjdoucí skryto. Umělkyně s divákem sdílí svoji každodennost a svá malá osobní tajemství.

Hana Krupa připravila instalaci s „kukátky“ pomocí kterých zužuje divákův fokus na něco, co jí samotnou fascinuje. Kukátka jsou vyrobená ze špulek nití, čímž autorka propojuje diváka s prostředím svého malířského ateliéru, který sídlí v bývalé textilní továrně Tylex v Letovicích, kde se od poloviny 19.století vyráběla krajka.

Jana Moštíková vystavuje malby, jako seznámení se s detaily, které potkává na cestě domů. Jedinečné svým tvarem a barvou. Poukazuje na malý detail, který nás může svou pozorností vtáhnout do intimní chvíle a zároveň jistoty, že se nemění a je stále na svém místě. Takové neměnné situace hledá vždy i na jiných místech, na cestách…tímto místem se může stát i areál Káznice, kdy autorka nabízí prostor na zaznamenání takových detailů přímo z  Káznice pomocí fotek, které mohou diváci sdílet na Instagramu skupiny Les3.

Lenka Kamínková zpracovává místo na Pouzdřanské stepi, kde má zahradu s maringotkou a toto místo se pro ni stalo prostorem, ve kterém se vždy dokáže zklidnit a dostat se k sobě samotné. Je to osamocený kopec, který připomíná ležící bytost v krajině a ukrývá v sobě velkou sílu a klid. Pouzdřanská step je také významnou lokalitou hmyzu, který zde žije.

Výstupem její práce je velkoformátová kresba a zvukový záznam místa. Divák se tak může přenést pocitově na toto klidné místo, které velmi výrazně kontrastuje s živoucím a rušným prostorem Káznice a okolních ulic.

Autorky současně vyzývají návštěvníky výstavy k interakci.

V areálu Káznice jsou umístěny kukátka, kterými chtěly autorky diváka fokusovat na konkrétní místo, které by jinak zůstalo nepovšimnuto…